Guy Gauthier: Dokumentární film, jiná kinematografie

autor: Guy Gauthier
technická redakce: Vít Janeček, Petr Kubica
obálka: Juraj Horváth
nakladatelství: Akademie múzických umění & MFDF Jihlava
rok vydání: 2004
počet stran: 508
ISBN: 80-7331-023-6


 

VYPRODÁNO

 

Kniha francouzského historika filmu a dlouholetého universitního pedagoga je současně historickou i teoretickou prací věnovanou dokumentárnímu filmu.


Dějiny zde nejsou odtrženy od teoretického průzkumu, který zpětně, v prolínání s konkrétním materiálem, dovoluje analytičtější výklad, a to jak v rozkrývání jednotlivých děl, tak v pojetí celého obrazu utvářeného dějepisu. „Identita každé tvůrčí oblasti, která si nárokuje jistou autonomii, předpokládá existenci dějin a teorie, prostřednictvím kterých je ona oblast rozpoznána a pochopena jako určitý celek. Obojí je též systematickým důvodem, proč se k výsledkům tvorby vracet v delším časovém horizontu – televize, produkce a distribuce by mohly vystačit s průzkumem trhu... Osou Gauthierova uvažování jsou vlivy francouzské, anglické, kanadské, italské, americké a ruské.

Systematické dějiny světového dokumentárního filmu v české knihovně naprosto chyběly. Jihlavský festival spolu s Nakladatelstvím AMU vydal v překladu Ladislava Šerého stěžejní knihu zaplňující tuto mezeru: jejím autorem je francouzský filmový teoretik a historik Guy Gathier. Kniha Dokumentární film – jiná kinematografie vykládá historii dokumentu v teoretických rámcích, jež autor konstruuje jako aktuálně nutné v teorii tohoto filmového druhu. "Rozšířením této souvislé eseje jsou naopak ryze faktografické dodatky v závěru knihy, kdy první díl tvoří fragmenty teoretických reflexí a bio-filmografie vybraných autorů světového dokumentu a druhý díl výběrová filmografie autorem zvolených zástupců národních kinematografií.“ (citováno z předmluvy Víta Janečka a Petra Kubici).

„Někdo tvrdí, že vše je fikce. To je sice pravda, ale upíráme tím „fikci“ operativní hodnotu: chceme-li něčím všechno obsáhnout, nemůžeme to použít k rozlišení. Jiní jsou přesvědčeni, že vše je dokument. To je také pravda (i sebešílenější výmysl lze datovat a posteriori), ale je stejně jalová. Ledaže bychom přistoupili na originální hledisko, podle nějž můžeme chápat každou fikci nejprve jako dokument a každý dokument nejprve jako fikci, ovšem s rizikem, že se nikdy nesetkají. Jinak řečeno, žádná z obou kategorií není uzavřena, ale navzájem se obě důmyslně prostupují.“ (text na obálce knihy)